Co je to plstění
Jedná se o techniku spřádání vlny, která má své specifické vlastnosti – ať už surová vlna, tak také vlákno, začnou měnit při výrazných teplotních změnách, ale i při zvlhnutí, nebo i třením svůj tvar. A tak se z nadýchaných chomáčků stává hustý zpevněný produkt - vlna zplstnatěla.
Už naše babičky věděly, že se vlněné ošacení nesmí prát, a tak se muselo dávat do čistírny. Vlněné šaty se působením vody srazily, což znamená, že se materiál tzv. „nahloučil“ do mnohem menší plochy, než měl před praním. Vlákna se při tom pevněji propletla, a mírně zchlupatěla. Ale plstění vlny se používalo již tenkrát záměrně, a to na výrobu plsti, ze které pak byly vyráběny například klobouky a také obuv.
I v současnosti je plstění využíváno, více však k výrobě oděvních doplňků, dekorativních předmětů a občas i oděvů.
Druhy plstění
Plstění je v podstatě zpracovávání zvířecí srsti (králičích a psích chlupů, ovčí vlny apod.). Mechanickým namáháním se jejich vlákna do sebe zaplétají, čímž se plstí. Z nadýchaného chomáčku tak vznikne pevný a tvrdý materiál. Toto zpracováním se provádí dvěma způsoby:
- plstěním za sucha
- plstěním za mokra, kdy se používá voda s mýdlem
Plstění za sucha
K plstění za sucha je třeba mít tři základní věci – ovčí vlnu, silný molitan a plstící jehlu. Molitan poslouží jako podložka, na kterou se rozloží trocha ovčí vlny a ta se pak propichuje plstící jehlou. Molitan by měl být silný, aby se velmi jemná jehla nezlomila, kdyby pronikla molitanem na desku stolu. Na plstící jehle jsou po stranách velmi malé drážky, do kterých se vlákna vlny zachycují, a když pak vlnu propíchnete, tak se zachycená vlákna propletou. Jehly jsou nejčastěji k dostání ve třech velikostech - tenké, střední a silné. Silná jehla se výborně hodí na začátky projektů, kdy chcete uplstit například tělíčko postavičky atd., a tenkou jehlou se zase dokončují detaily.
Mokré plstění
Na mokré plstění můžete použít třeba staré odložené výrobky (šály, svetry, atd.) nebo si výrobek, který chcete plstit, upletete. Pak si utvořte a sešijte vyžadovaný výsledný tvar. Pletený výrobek uložte buď do povlaku na polštářek, nebo polštář, samozřejmě dle velikosti. Jestliže jste vytvořili něco velmi malého, např. šperk, můžete ho všít do kapesníku či utěrky. Na pračce zvolte dlouhý program, vysokou teplotu a časté otáčení bubnu a svůj výtvor do ní vložte spolu s něčím hrubým a velkým, které zajistí dostačující tření. Může to být hrubý přehoz, staré džíny nebo nevyužitý kabát. Po seprání a zplstnatění výrobek upravte do náležitého tvaru a nechte uschnout.
Ovčí vlna
Jedním z nejsympatičtějších zdrojů, který se využívá již od pravěku, je ovčí vlna, jež se zpracovává dvěma způsoby - předením či plstěním. Z upředené nitě se pak tkají látky a šijí oděvy, mající tu nejvyšší kvalitu a užitkové vlastnosti. Své uplatnění našla ovčí vlna také ve stavebnictví jako izolační materiál.
Ovčí vlna je též velice inspirativním materiálem. Lze z ní totiž vyrobit spoustu šperků a překrásných dekorací. A protože jde o čistě přírodní materiál, je práce s ovčí vlnou o to příjemnější. Při práci si jen tak bodáte plstící jehlou do malého kousku ovčího rouna a pod rukama vám postupně vzniká kulička, víla, zvířátko nebo originální brož.
Jak na plstění
Základem plstění je kulička. Vezměte si kousek vlny, v rukách ji trochu zmačkejte, pak položte na molitan a párkrát propíchněte jehlou. Vlnu pak pootočte a znovu několikrát propíchněte. Budete ji vlastně po molitanu koulet a zároveň propichovat. Za chvíli se vám kulička začne tvarovat a vy budete propichovat tak dlouho, dokud se kulička zcela nezpevní a nezíská požadovanou tuhost. Mějte na paměti, že se vždy propichuje místo, kde vlna více vyčnívá z tvaru. Jehlou do vlny vpichujte s citem a jemně, aby se vlákna nepoškozovala.
Kromě soukenictví je však ovčí vlákno zpracováváno i technikou valchování. Byly valchovány zejména rukavice, čepice a ponožky. Plstění je umožňováno výjimečnými vlastnostmi vlněného vlákna. Při mokrém plstění se používá schopnost vlněného vlákna napínat se ve vlhku a pak se opět smršťovat. Při suchém plstění se chumáč rouna propichuje plstící jehlou. Na povrchu je ovčí vlákno pokryto malými šupinkami, které se při propichování plstící jehlou do sebe navzájem zaplétají, a tím se rouno zaplstí.
Plsť aneb filc
Mimo ovčího rouna by se nemělo zapomínat na plsť. Není to nic jiného, než důkladně valchované pláty v různých barvách, které jistě znáte pod názvem filc nebo plsť. Filc má tu výhodu, že dokáže zachovat tvar, do kterého byl vytvarován působením páry a tepla, což je velmi cenná vlastnost kupříkladu při výrobě klobouků.
Ale filc je také senzační materiál pro výtvarničení. Filc lze totiž zakoupit v nejrůznějších barvách, netřepí se, takže jej postačí pouze nastříhat, vrstvit, lepit nebo prošívat. Jestliže se zabýváte korálkovou výšivkou, tak nejspíš je podkladem pro vyšívání právě filc.
Zdroj obrázku: wikimedia.org
