Co je to hedvábí
Hedvábí je přírodní textilní vlákno, jehož převážná část se získává z výměšků housenky bource morušového. Z prostřední části kokonu bource morušového se získává nejvíce kvalitní hedvábné vlákno, které může být dlouhé až 1000 m a ze zevních ovinů kokonu tzv. buretové hedvábí.
K textilnímu zpracování jsou kromě výměšků bource morušového vhodná tzv. planá hedvábí pocházející od jiných druhů housenek. Mezi nejznámější patří tussah, eri a muga. Z kokonu těchto druhů lze odvinout pouze plynulá kratší délka.
Vlastnosti hedvábí
Hedvábí má velice pevné a současně velmi jemné vlákno. Je elastické a prodyšné, dobře se barví a během barvení je možné dosáhnout překrásných barevných odstínů. Je perleťově lesklé, nedráždí pokožku a také je vzdušné. Významnou vlastností hedvábí je to, že v létě chladí a v zimě hřeje, a proto se v něm vždy cítíte velice příjemně.
Buretové hedvábí
Vlákna tohoto hedvábí mají hrubší strukturu a drsný povrch, a protože tedy není hladký, tak se nelesknou, zato ale mají klasické vlastnosti hedvábí, jako je prodyšnost, hebkost, v zimě hřejivost a v létě chladivost. Buretové hedvábí je vhodné na běžné nošení nebo interiérové dekorace a nepochybně potěší také nižší cenou.
Historie využití
Hedvábí je původem z Číny a poprvé se o chovu bource morušového psalo již ve 3. tisíciletí př. n. l. Hedvábí tehdy bylo cenným obchodním zbožím a z Činy se dováželo až do Říma nebo Persie. Monopol na výrobu hedvábí si Čína zachovala až do 6. století n. l.
Tvorba hedvábí bourcem morušovým
Housenka bource morušového vytváří hedvábí v pátém stádiu svého vývoje, což je období kuklení této housenky. Kukla je složena z vrstev fibroinu a sericinu. Fibroin vylučují zadní části hedvábné žlázy. Buňky této žlázy mají vícenásobně zmnoženou DNA, aby mohly produkovat tak velké množství fibroinu. Sericin zase produkuje střední část hedvábné žlázy a hlediska chemie má vysoký obsah serinu.
Zpracování
Jeden kokon bource morušového obsahuje neuvěřitelných 4000 m vlákna, které je obaleno a vzájemně slepeno sericinem. Sericin měkne v horké vodě, kde se vlákna z 5 až 6 zámotků slučují a při namotávání na viják se opět slepují chladnoucím sericinem.
Nejprve se z každého kokonu odmotá 500 až 1000 m zevní vrstvy, která obsahuje méněcenné vlákno. To je později zpracováno na buretovou přízi.
Střední část kokonu, což je v jednom kuse cca 1000 m, je nejvíce kvalitní vlákno nazývané gréž. Toto vlákno obsahuje ještě 30 % sericinu a až po jeho odklížení v louhu získá vlákno ohebnost a ten správný lesk. Gréž je zpracovávána ve tkalcovně jako obyčejná příze z 8 až 10 vláken s velmi nízkým ohybem a z ní se teprve pak vyrábí tkané příze.
Hedvábí se často smíchává s vlnou či lnem a vzniklá příze se používá na výrobu módních tkanin. Tímto postupem se také většinou zpracovává hedvábí tussah.
Doporučená údržba
Pletené oděvy z čistého hedvábí nebo z příze s příměsí hedvábí perte jemně v ruce. Teplota vody musí být do 30° a k tomu jemný prací prostředek. V prací lázni nemáčejte dlouhou dobu, vyhýbejte se jakémukoliv mechanickému tření a prudkým teplotním změnám. Po jemném vymáchání jen vymačkejte do ručníku a sušte volně rozprostřené. Tím zabráníte vytahání úpletu.
Zdroj fotografií: pixabay.com
